Esej na téma drogy

Drogová závislost- myslím že je to stále jedno z velmi komplikovaných témat v naší společnosti a určitě ještě dlouhou dobu bude. Zlomovým rokem v této problematice byl u nás určitě rok 1989, kdy se otevřely hranice, lidé začali více cestovat a lépe se k nám dostaly také různé druhy drog. Netvrdím, že zde předtím nebyly, ale určitě ne v takové míře a jak jsem se také dočetla často u nás před tímto rokem kolovaly jen v zředěných podobách. Proto když si narkomani závislí na nějaké droze vzali stejné množství nezděděné, často docházelo k předávkování.
Ale zabývá se společnost dostatečně o ty kterých se to týká? A co dělá pro prevenci závislosti? Jsou děti ve škole dostatečně informované o této problematice? Jak zabránit tomu, aby moje dítě začalo brát drogy? ... Několik týdnů jsem se zabývala touto problematikou, navštívila hodně webových stránek, přečetla dost příběhů a informací, ale stále zůstaly některé otázky bez odpovědí...
Mám ve svém okolí kamarádku, která si bohužel prošla závislostí na pervitinu, ale naštěstí se včas dostala do dobrých rukou a za pomoci svého přítele a rodičů se dostala do léčebny a i když to bylo velmi kruté, nakonec začala žít nový život. Nyní na tuto etapu ve svém životě nerada vzpomíná, ale je to fakt a toho se jen tak nezbaví. Přesto mi všechno vyprávěla. Nejtěžší pro ní po vyléčení bylo že ji lidé zavrhovali i když už byla čistá, stále ji někteří brali jako feťačku.
Parta? Droga? Závislost? Droga jako smysl života? Dno? Nový začátek? Těchto pár slov se vztahuje k mnoha lidem kolem nás, ale zajímáme se o ně? Nebo si jen říkáme, že to se mě netýká a nemůže se to stát mě nebo mým dětem? Rodiče však bohužel bývají jedni z posledních kteří se dozví, že jejich dítě bere nějakou drogu...
Nejčastěji mají děti první zkušenosti s drogou již na základní škole. V tomto věku na ně má jistě největší vliv jejich okolí, kamarádi, parta a ta bývá také prvním místem, kde se s drogou můžou setkat. Každého láká zkusit něco nového, ale jsou ve svém věku schopní domyslet následky? A když se jim do něčeho nechce dokážou říci NE? Proto si myslím, že je také důležitá jejich informovanost, jak ze strany rodičů, tak školy. Problémem může být, že zakázané ovoce nejlíp chutná...
Dalším negativním rysem v naší společnosti je, že rodiče často nemívají dostatek času na své děti, dostatečně se jim nevěnují, nevšímají si jejich změn a svou lásku a péči nahrazují penězi. Když se vyskytnou nějaké problémy, dítě často nemá za kým jít a neví jak je řešit. Proto je pro ně tedy mnohem jednodušší pomocí drogy na chvíli zapomenout na problémy, které se však sami nevyřeší a mnohdy se stále více hromadí a jak se říká přerůstají přes hlavu. Je jednodušší žít v nepravém světě, kde se zdá být vše šťastné, ale neuvědomují si jakou za to zaplatí daň- ještě větší propast mezi nimi a rodiči, častá změna kamarádů je doprovázena ztráta těch nejlepších a často i dlouholetých přátel a mnohdy zaplatí i svým zdravím, vzhledem a bohužel v některých případech i životem.
Z pohledu budoucího rodiče si kladu otázku jak zabránit tomu, aby moje dítě vůbec začalo brát drogy? A z pohledu pedagoga jaký význam má poučování o tom co dítě smí a co nesmí, vždyť stejně zakázané ovoce... Stejně záleží na dítěti samém jestli teda třeba ze zvědavosti vyzkouší a řekne si že to není nic pro něj, nebo jestli podlehne a zkazí si život. další velmi důležitou věcí je, když už o někom víme, že bere, neodvrátit se od něj, ale snažit se mu pomoci, protože jak jsem již zmiňovala tito lidé často mívají problém, ale jak ho sami řešit. Pomoci jim v čas než se dostanou na tak strmou cestu, ze které už nebude cesta zpět. I moje kamarádka mi potvrdila že včasná pomoc může člověku zachránit život a naučit ho "nově žít".

(Marcela Hradová)